Symbolika

Surrealistický sochař, malíř a performer Lubo Kristek (*1943) se po celoživotní pouti vrací na svou rodnou ulici, kam prostřednictvím Kristkova domu přináší výtvarný cyklus nazvaný Sisyfiade aneb Balvan v čase. Osudový návrat v jeho mysli vyvolal bouřlivé snění, ze kterého se zrodila vize filmového zpracování Sisyfova příběhu. Postupně tak vznikaly skice, obrazy a model, které se ve filmu prolínají jako obrazy ve snu a celý děj rozvíjejí. V další fázi, v duchu příběhu, umělec pro účely svého vysněného filmu proměňuje svůj dům. Kristkův dům vnímá jako živou bytost, která dýchá a prochází osobní transformací. Přechodový rituál zažívá nejen Kristkův oživlý dům, ale též autor sám, který v průběhu natáčení prochází sisyfofskými situacemi. Již je skoro s balvanem u vrcholku... když tu náhle mu vyklouzne a vše začíná od začátku.

Původní myšlenka vychází z mýtu o Sisyfovi, obzvláště z nového pohledu, který uvádí francouzský spisovatel a dramatik Albert Camus (1913–1960) a dále rozvíjí český dramatik a herec Jiří Voskovec (1905–1981). Voskovcovy úvahy zaznamenané na gramofonové desce "Relativně vzato" se soustředí na osvobození Sisyfa, uvězněného v neodvratném osudu, ve chvílích, kdy sestupuje z vrcholku kopce k jeho úpatí pro balvan. V těchto chvílích je naprosto svobodný - nemá "balvan".

Lubo Kristek toto pojetí rozvíjí ještě dále a transformuje do časových souvislostí. Sisyfos je lapen v lidském čase, který je však vzhledem ke kosmickým dálkám zcela zanedbatelný. Cestou po ciferníku od čísla 6 vzhůru pro nás pozemské bytosti čas brzdí. Po překlenutí vrcholu relativity ho však čeká ulehčení a naplnění různých jeho tužeb, přestože je obklopen čím dál více absurdním a nemocným světem. Poutí je i vznik jednotlivých filmových scenérií na domě. První fáze se zrodila ab ovo (z vejce – od počátku), kdy ptáci (zpodobnění volnosti) vylétli z hnízda. Druhá fáze se propojila s "časem" prostřednictvím hodin s postavou signálního dynamického Sisyfa. Třetí je spojena s Kristkovou surreální úvahou, že lokálka Tišnovka vlastně nikdy nezanikla, dodnes existuje a proto je třeba ji snově zviditelnit. Proto je vetkána do jeho osudového symbolu – nebeské dálnice. Nad tím vším se ve volném prostoru objevili dva ptáci, kteří se právě osvobodili ze svých skořápek.

V následující fázi pak Lubo Kristek vzdal hold propojování lidské tvořivosti s přírodou. Obří ruce vzpínající se k nebi se štíhlými prsty chrání živý strom.

V útrobách domu se nachází schodištní asambláž nazvaná Hudební sursum, v níž nástroje ve vzájemném prorůstání a souznění tvoří společného ducha a stoupají vzhůru.
Pro asambláž z hudebních nástrojů nezištně přispěli: Miroslav Bartoň, Ing. Radoslav Hanák, MUDr. Marie Mečkovská, Jiří Merlíček, Josef Munclinger, Zdeňka a Tomáš Obtulovičovi, Dušan Pavlovič, Jiří Pejcha, Vlastimil Peška, Radim Pokorný, Lubomír Slanař, Lukáš Svoboda

Kristkův dům je v současnosti scénou pro dva filmy. Snímek Ab ovo se připravuje k životnímu jubileu Lubo Kristka a využije scény z Kristkova domu (v exteriéru i v interiéru) k hlubšímu průniku s umělcovou celoživotní tvorbou. Snímek Sisyfiade přinese Sisyfův příběh v Kristkově pojetí, v němž hraje jeho "oživlý" dům jednu z hlavních rolí.